Pardubičtí handicapovaní atleti přivezli z Mistrovství republiky 5 mezinárodních a 14 národních medailí!!
Tento víkend se v Olomouci konalo mezinárodní mistrovství v atletice handicapovaných – CZECH OPEN 2015. Hvězda SKP Pardubice na tento závod vyslala 10 svých reprezentantů. Získaných 5 mezinárodních medailí a 14 národních, k tomu 6 titulů mistra republiky, byl úspěch nad očekávání. Mnoho disciplín bylo vyhlášeno s poslučovanými kategoriemi, takže o výsledku nakonec nerozhodovala jen vzdálenost, ale i přepočtové koeficienty.
Českou jedničkou na ve sprintech a bězích se stal spastik Oldřich Brych, který posbíral první příčky v rámci české konkurence v běhu na 200 m (28,98 s), 400 m (1:17,16 min) i 800 m (2:38,32 min). 2 mezinárodní medaile a 1. místo v oštěpu si z Olomouce odvezl vozíčkář Jan Němeček za výkon 18,71 m, přidal pak ještě 2. místo z vrhu koulí výkonem 7,36 m. Dalším medailistou na vozíku byl Leoš Kroužel, který zvítězil v hodu oštěpem výkonem 8,43 m a byl 4. v hodu diskem v osobním rekordu 9,47 m. Velkou radost všem udělalo vítězství a zároveň nový český rekord v hodu diskem amputáře Jaroslava Petrouše, který si výkonem 38,43 m vybojoval účast na letošním Mistrovství světa v Kataru. Mezi ženami skvěle reprezentovala spastička Vendula Písaříková a do Pardubic veze dvě bronzové medaile (z hodu diskem výkonem 4,68 m a z hodu kuželkou 10,40 m). Ve vrhu koulí byla 4. výkonem 2,64 m. Pěkné 3. místo vybojoval i amputář Lukáš Štěpják výkonem 13,57 m v hodu oštěpem a 4. byl v hodu diskem výkonem 20,74 m. Rozhodně nejnapínavějším závodem celého mistrovství byl hod kuželkou mužů - kvadruplegiků. Sešla se zde celá česká a zároveň světová špička, protože čeští kuželkáři patří mezi nejlepší na světě. Z Hvězdy nastoupili do této soutěže 4 atleti. Nejvýše, na 3. místo, se dostal reprezentant a medailista z paralympiády v Pekingu Jan Vaněk v nejlepším letošním maximu 24,80 m, za ním hned skončil 4. Michal Enge výkonem 22,56 m, 5. byl Martin Zach s 22,23 m a 6. Petr Vesecký s 20,99 m. Všechny tyto výkony jsou lepší „A" limitu na MS. Reprezentovat mohou bohužel max. 3. Napínavý byl i závod kvadruplegiků v hodu diskem, kde si Petr Vesecký zlepšil osobní maximum o 30 cm na 8,56 m a Jan Vaněk předvedl slušných 7,63 m. Reprezentanty pardubické Hvězdy bylo na českém šampionátu více než vidět a znovu se prokázala dobrá práce a silný kolektiv kolem reprezentační trenérky Evy Hrdinové.
Jaroslav Petrouš, atlet – amputář, český reprezentant a rekordman ve vrhačských disciplínách, má za sebou nejtěžší závod kariéry, ale vytvořil nový český rekord a splnil náročný kvalifikační limit na Mistrovství světa v atletice handicapovaných v katarském Doha. Po závodu jsme mu položili pár otázek..
Jak důležitý pro Vás tento závod byl?
Strašně důležitý a byl to bezesporu nejnáročnější závod v mé sedmileté kariéře. Ke všemu jsem ho absolvoval pod injekcemi a zdravotní stav mě dost omezoval v pohybu. Ale nakonec to dopadlo na výbornou.
Jak ses na něj připravoval?
Letošní sezóna je extrémně dlouhá, tak není jednoduché načasovat formu v pravý čas. Mistrovství republiky nebylo jediným vrcholem roku. Ke všemu po šesti sezónách v atletice sedících, jsem se rozhodl, že budu reprezentovat už jen s protézou. Takže jsem vlastně začínal znovu. Musel jsem se popasovat s těžším a větším diskem a hlavně se naučit házet s otočkou. Společně s trenérkou Evou Hrdinovou a pod jejím vedením se to myslím povedlo. Těsně před republikou jsem odjel na týdenní soustředění do Nymburka a pořádně zapracoval hlavně na technice.
Šlo všechno hladce?
Celou sezónu mě provázejí problémy se zády a bohužel i po soustředění o sobě daly vědět. Ale bez poctivého tréninku nemůže člověk očekávat vrcholné výkony, tak je to vždy riziko. Ještě dva dny před závody to na mou účast nevypadalo.
Co tě přimělo na závody nakonec odjet?
Byla to v podstatě poslední možnost jak splnit limit na Mistrovství světa, které bude v říjnu pořádat katarské Doha. Už jsem za svou kariéru přišel o spoustu vrcholných akcí (MS i Paralympiádu) a to zklamání jsem znova prožít nechtěl. Natrénováno jsem měl, ale bojoval jsem s bolestí zad. Odhlásil jsem se z oštěpu i koule. Do disku jsem ale šel na 100%, buď to vydrží, nebo ne.
Jak tvůj závod probíhal?
Náročná už byla cesta do Olomouce, snažil jsem se zádům co nejvíce ulevit. Před samotným závodem mi trenérka záda prohřála a lehce promasírovala. Po protažení jsem cítil, že by to mohlo jít. Věřit si je strašně důležité, jinak nemá smysl do kruhu ani lézt. První tři pokusy žádná sláva, ale čtvrtý ulétl a po přeměření propukla obrovská radost.
Na co jsi myslel jako první po skončení závodu?
Musel jsem jít trochu stranou, protože se mi z očí hrnuly slzy jako hrachy. Vzpomněl jsem si na maminku, která by se mnou tu radost a štěstí určitě prožívala, kdyby byla ještě mezi námi.
Splněný limit na „svět" a ještě český rekord, jaký je to pocit?
Neuvěřitelně krásný pocit. Jen pár nejbližších vědělo o mém zdravotním stavu. Byl to takový malý zázrak. A vidět trenérku naměkko a radost kolegů z klubu bylo také hodně emotivní.
Co tě teď čeká?
Musím teď uzdravit záda, takže hlavně klid. Snad bude týden stačit. V polovině září nás už čeká reprezentační soustředění a rád bych šel do tréninků opět naplno.
Ještě bys rád něco dodal?
Jsem trojnásobný medailista z ME, přivezl jsem si dvě stříbrné medaile ze světových her v Indii, ale mistrovství světa je po paralympiádě to nejvíc a já se do Kataru těším moc. A samozřejmě budu chtít zabojovat o bednu.
Díky za rozhovor.
Fotogalerii k článku naleznete zde.
