Česká atletika bude brzy potřebovat živou vodu.
Fanoušci české atletiky handicapovaných byli vždy zvyklí na medaile, až se občas zdálo jako „nedostatečně“ kvalitní výkon, když český atlet nepřivezl z paralympiády medaili. Česká republika bývala světovou vrhačskou velmocí mezi vozíčkáři, ale kde ty zlaté časy jsou. Mnoho se změnilo, ne vždy jsme to mohli ovlivnit, přesto bojujeme ze všech sil.
Letos v Riu bojoval i náš atlet, kuželkář Jan Vaněk. Příprava byla tvrdá a sezóna dlouhá a o 3 místa bojovalo do posledního momentu celkem 5 atletů. Proto dostat se až na paralympiádu bylo samo o sobě skvělý výkon a umístit se ve finále byl doslova úspěch famózní. Jan Vaněk skončil ve svém závodě v hodu kuželkou na 8. místě pěkným výkonem 23,96 m. Aby dosáhl na medaili, musel by letos hodit až za hranici světového rekordu.
Po návratu jsme se ho zeptali na několik otázek:
1) Byla letošní sezóna jiná, než v neolympijském roce?
Sezóna v paralympijském roce je vždy jiná. Plní se limity a rozhoduje dlouhodobá výkonnost. Také se řeší účastníci z řad sportovců a doprovodů, což nemusí být vždy příjemné.
2) Jak a kde jsi se připravoval?
Připravuji se v drtivé většině pod vedením Evy Hrdinové na stadionu Hvězdy Pardubice. Dále jsem absolvoval několik oddílových a reprezentačních soustředění ve Sportovním centru v Nymburce.
3) Čeští kuželkáři jsou vysoko ve světových tabulkách, čím myslíš, že to je?
Myslím, že je to hlavně v dlouholeté tradici této disciplíny v ČR a působí také úspěchy, kterých čeští kuželkáři dlouhodobě dosahují.
4) Souhlasíš s tím, že na LPH mohli jet jen 3 nejlepší, přestože jsou tu další 2, kteří by dokázali zabojovat o medaili?
Posuzovat počet závodníků z jedné země v jednotlivých disciplínách mi nepřísluší. Stejně tak nemohu kvalifikovaně posoudit výběr reprezentantů. Svou neúčast na letošní paralympiádě bych ale, vzhledem ke svým letošním výkonům a výkonům svých mladých kolegů, respektoval. Jsem ale rád, že jsem šanci zabojovat o medaili v Riu dostal.
5) Jak se ti vyvíjela letošní sezóna, čekal jsi na LPH lepší formu?
Cítil jsem se dobře, ale věděl jsem, že podmínky v Brazílii mohou být všelijaké, takže do formy mohlo zasáhnout leccos, a to se také stalo. Mokrý trávník = mokré kuželky a pedanti rozhodčí, kteří bazírovali až na nesmyslných detaile byli toho přímým důkazem. V každém případě jsem se snažil udělat maximum, co jsembyl schopný, abych podal co nejlepší výkon.
6) Jak tedy hodnotíš svou účast na letošní paralympiádě?
Jak jsem již uvedl, samotný závod byl poznamenán přísným hodnocením stylu sezení závodníků ze strany rozhodčích. Dva hody mi proto neuznali. Musel jsem učinit opatření, která se pak negativně projevila na mém výkonu. Sportovně ale musím přiznat, že na medaili bych, ani při optimálních podmínkách a ani se svými nejlepšími výkony, nedosáhl.
7) Měl jsi možnost trošku blíže poznat Rio a okolí. A co se Vám nejvíc v Brazílii líbilo?
Rio není na cestování vozíčkářů hromadnou dopravou příliš připraveno, proto jsme byli odkázáni na dopravu paralympijskou do jednotlivých sportovišť nebo na dopravu individuální.
Návštěvu nejznámějších míst jsem si ale ujít nenechal. Byl jsem na Copacabaně, krásné velké a pro mě velice nepraktické pláži. Potom u známé sochy Ježíše na kopci. Tento výlet jsem ocenil více, protože i na vozíku jsme se dostali stejně vysoko jako všichni. Už samotný výjezd nahoru byl zážitek a výhled byl famózní.
